Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ptačí povídání

18. 10. 2013

 

O zpěvném ptactvu bych ráda psala jen na optimistickou notu, ale nejspíš to nepůjde. I když začátek je optimistický víc než dost.

Máme tu dlouhou tradici, že si lidé pořizují ptačí krmítka do zahrad. Domnívám se, že ještě v osmdesátých letech se často krmilo starým pečivem a mnohdy i prošlými ořechy. Ale občas se ptáčkům sypaly i ovesné vločky nebo to, co se za semena urodilo přes léto na zahrádce, a tyto varianty už byly pro okřídlenou drobotinu vpravdě prospěšné.

V létech devadesátých, s boomem medií, se na téma přikrmování ptáčků hovořilo stále častěji. Veřejosti se dostalo osvěty a velkou zásluhu na tom mají ornitologové i popularizátoři vědy z jiných oborů.

Víme už nyní, že když není po starých ořeších dobře nám, co teprve drobnému opeřenci. Nesvědčí jim ani sůl a koření. Nejlepší jsou pro ně semena a lůj, případně směs obojího.

Lidé nadále chtějí mít v zahradě krmítka a (nejen) v zimě pozorovat ptáčky. Dali na rady odborníků a pořizují jim dobré krmivo. A zahrádkáři také vědí, že jim ptáčci v zahradě sezobou mnohé hmyzí škůdce.

Potud je to pěkný příběh.

Takže konec selanky. Vchází záporná postava a ne ledajaká - cenová politika obchodů zahradnickým zbožím nejmenovaných řetězců. Každá v příslušných barvách.

 

A na pultě se válí třísetgramová piksla s černou slunečnicí opatřená cenovkou 325,- Kč. Vedle lojové koule po čtyřiceti korunách za kus.

 

Obchodům jistě přináleží marže a započtení dopravy. Ovšem tyto položky by v tomto případě musely nabývat výše v řádu stovek procent velkoobchodní kupní ceny.

Ale zákazník chce krmit ptáčky, tak ať paltí.

 

Setkala jsem se s přemrštěnými cenami tohoto zboží v loňské sezoně a letos je to ještě horší. Člověk snadno nabyde podezření, že se kdosi rozhodl "namastit si kapsu", chce-li zákazník ptáčkům přilepšit a je ochoten kupovat jim zrní (a necpat do krmítek zbytky z kuchyně).

 

Pro představu, velkoobchodní cena kila černé slunečnice může být 15,- Kč a lojová koule vyjde na 5 korun.

 

Když jsem vychladla, našla jsem na internetu pár slušných prodejců. Například specializovaný obchod v Konárovicích nebo i jiné. Objednávám desetikilovou zásobu zrní, což mi obvykle vystačí na celou zimu.

Teda ne tak mně, jako ptáčkům, samozřejmě. Těm pestrým brebentíkům, skřítkům s křídly, co se haštěří o zrnko. Naparovačným koňadrám i houfu vrabců, co se náhle poplaší a s frkotem odletí jak jedno tělo. Když posedají na blízké břízky, je to, jako by je nazdobil.

 

Ptáčci, kteří tu s námi zůstávají přes zimu, jsou shánčiví po stravě a v chladném období mají krušné časy. Jenže ti tažní jsou možná ještě ve větším nebezpečí. Jak se psalo i v českém vydání National Geografic, naši droboncí zpěvní ptáčci z Evropy při tahu přes chudé Africké země často hynou v sítích tamních ptáčníků a zbídačelí obyvatelé si z nich vaří jídlo.

 

Bohužel je tato otázka velmi smutná, zvláště pro rozsah všech souvislostí. Jak zlepšit tuto situaci - a jde to vůbec? Odpověď je složitá a situace nepřehledná. O to víc, že mnozí lidé ji vidí jednoduše. Težko ale popřít, že je tu ve hře více faktorů, než ochota chudých obyvatel pracovat. Práce je nevynese výš bez vzdělání. A lidé, kteří jsou velmi chudí, jsou snadno získatelní pro válečné konflikty. Boje pak znovu a znovu devastují hospodářství. Několik extrémně bohatých lidí a zástupy chudých, to je tamní realita.

 

Zcela odlišný pohled dvou kultur na malého zpívajícího opeřence. Pro kočku možná sousto, ale pro člověka?

Foto muže chlubícího se úlovkem několika desetigramových ptáčků je pro mě určité memento problémů, které jsou skryty v písku Sahary.

 

Svět lidí na téhle planetě je velmi podivný. Je pravdou, že u nás za války lidé chytali a jedli vrány a straky.

 

Naše situace ovlivňuje náš vztahj ke zvířatům a přírodě. Můžeme být právem hrdi na současný pohled naší společnosti na přírodu a její zdroje, na přístup k ní (jak se k ní máme chovat) i ochotu zdejších lidí podílet se na udržení či zlepšení jejího stavu.

Tento přístup obsahuje prvky altruismu a velkorysosti. Učme mu i příští generaci a přejme si, ať je pro ni zdejší prostředí (včetně společenského klimatu) alespoň stejně dobré, jako nyní.

 

Ať od Vás odletí černé politické myšlenky i předvolební (či povolební!) splín, jako hejno vrabců do břízek,

 

to Vám ze srdce přeje

 

Vaše

 

LadyKopřivA

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář