Léčivé chvění
Máte rádi moje myšlenková cvičení?
Trochu jsem předělala starší článek, aby byl ještě o něco více nepřehledný.
V předávných dobách, kdy se lidé sdružovali ještě v tlupách, se vyvinul šamanismus. Jak to můžeme vědět?
Techniky šamanských cvičení jsou obdobné vlastně na všech kontinentech. Čarodějník, šaman, medicinman... Jmenuje se různě, ale k zajištění tranzu používá obdobné fígle.
Kdo z nás má zkušenost s životem ve volné krajině? Je to v něčem úplně jiné, než žít pod střechou, a teď nemám na mysli komfort civilizace. Krajina mluví. Mění se v mnoha ročních obdobích. (Proč by měla být jen čtyři? Víte, která autorka o tomto píše?) Dává a také bere. A mluví.
Existuje řada - říkejme tomu třeba experimenty - tedy existuje řada experimentů přírodně smýšlejících lidí, kteří objevují (již dávno objevené a opuštěné) způsoby, jak žít blíž krajině. Třeba budováním venkovních obytných prostor-teras u všech čtyřech zdí domu - využívány jsou pak podle toho, jak je zrovna vyhřívá slunce.
Krajina tedy mluví. Představme si, že jsme ve skrýši (nějaké chýši), venku duní počasí, máme světlo ohně a slyšíme mluvit krajinu. Jsme blízko mnoha silám, které neumíme přesně popsat (anebo víme, že pro nás takový popis není důležitý).
Někteří jedinci zaujali místo komunikační jednotky ve snaze navázat spojení s podivným neznámým světem sil, které sice nebyly vidět, ale ovlivňovaly tvrdý život lidí a zvířat, ba celých ekosystémů. Nebo alespoň lidé měli důvod myslet si, že se to tak děje. Pro vysvětlení různých jevů a předání poučení dalším generacím byly vyprávěny příběhy.
Malou notickou může být i to, jakou důležitost příběhům věnujeme dnes. Tento druh komunikace a učení stál u kořenů našeho rodu. Můžeme si dovolit na něj zapomenout?
Příběh nestačí jen slyšet, je potřeba ho vstřebat.
Šaman bral poučení a věštby v tajemném světě, kam se dostával za pomoci tranzu (změněného stavu vědomí).
Někteří autoři hovoří o teorii, kdy se mají všechny lidské znalosti a dovednosti shromažďovat v jakési zásobárně, kam se může spirituálně cvičící jedinec dostat za pomoci meditace a dlouhé přípravy, cosi tam poznat, co bylo před věky zapomenuto, a „přinést“ to zpět při návratu své mysli do fyzického těla.
Tato představa je zajímavá. Může existovat takové místo? Bylo by snad podobné Galaktické knihovně z románů Davida Brina nebo Borgesově nekonečné knize, která nelze otevřít dvartát na stejné stránce? Jak by byl takový svět tříděn? A mohly by se tu z mentálních energií vyvinout svébytné inteligence, jako se z molekul vyvíjí život v našem světě? Mohla by to být jiná dimenze, či část světa, nazývaného astrálem?
Co když jsou tyto zapomenuté poznatky pro lidstvo nebezpečné - jsou meditujícím návštěvníkům přidělovány podle nějakého klíče? Jsou zde jen lidské znalosti, anebo jsou tu poznatky i jiných myslících živočichů?
Každopádně představme si: Kolik informací a moudrosti už muselo během věků zmizet ze znalosti lidí? Odkazy dávných civilizací, po nichž zbyly jen rozvaliny? Podivné narážky v pradávných příbězích? Ne nadarmo se říká, že vše již bylo někdy někde zapsáno, řečeno či vymyšleno.
Tak a podobně můžeme uvažovat, pokud tuto možnost připustíme.
Traduje se, že podobným způsobem, tedy „přinesením“ zpět cestou v hluboké meditaci, bylo na konci 19. století japonským učencem Mikao Usuim znovuzískáno reiki, učení o energii, čakrách a drahách, kudy energie živých tvorů proudí. Zajímavě vylíčeno tu.
Co se týče tranzu, zajímavým klíčovým pojmem je holotropní dýchání.
Jak bylo zmíněno, šamanismus má v různých kulturách mnoho podobných znaků a jeho princip duchovní cesty v tranzu je vždy tentýž. Způsoby, jak se do tranzu dostat, jsou různé, nejčastěji jde o hudbu (bubnování), extatický tanec do vyčerpání, nebo požití omamných látek - a také kombinace zmíněného.
Používání halucinogenů je staré jako lidstvo samo, dříve ovšem byly tyto látky používány ve spojení s rituálem. Lidé byli daleci tomu požívat je pro zábavu. Tento laciný přístup je jedním z nejrušivějších elementů společnosti, ke kterým naše kultura dospěla.
Spojení užití drog a určitého obřadu mělo řád a smysl předáváný po generace. Kdo ho kdy vytýčil a proč, to je otázka. I průběh podobných obřadů je mnohdy dávno zapomenut. Naopak některé dodnes uctívané texty byly vytvořeny jako dary z oné zmiňované studnice, odkud byly vyneseny dost dobře možná právě s užitím halucinogenů, např. Rgvédy.
K některým činnostem si neseme dědičné vlohy. Můžeme mít zakodovány i vlohy ke spojení mysli s podobnou studnicí informací?
Každopádně bývá cesta k prozření spojená s meditací - ať už si neseme klíč k těmto schopnostem komunikace kdesi v našich buňkách či formou kolektivní nevědomí (pojem v Jungově analytické psychologii - Jung používal ve své vědecké práci metody šamanů, viz jeho Červená kniha). Mozek začíná pracovat na jiných vlnách. Při bubnování prostupuje tělo chvění, stejně jako při mručení slabiky Óm.
Jsme chvěním, vírem hmoty. Veškerá hmota kmitá na vlastních frekvencích. V rámci fyziky smíme zaměňit hmotu a energii. Atom, pokud bychom se na něj mohli podívat, připadal by nám nejspíš jako chvějící se energie.
Jsoucno pak je jevem, průběhem, příběhem. Melodií chvění hmoty.
Plamene není bez chvění.
Inspirativní teorie strun byla rozšířena na teorii membrán (M-teorie...článek na Wikipedii by chtěl úpravy, tak raději tu).
Pokud je svět tvořen membránami, které se chvějí, jsou jimi i naše těla.
A buben je membránou. Pokud se do něj udeří, chvěje se, vydá zvuk. Pokud připustíme, že energie našich těl vibrují v určitých frekvencích, mohou mít nějaká centra chvění (podobně jako buben - místo odkud se šíří zvuk po membráně). Zde se neodbytně hlásí o slzu fantazie princip čaker, který možná mudrc přinesl ze zásobárny informací.
Čakry dle nauky víří. Mají určitou ideální míru víření, pokud víří slabě, je dané místo energeticky oslabeno, pokud víří mohutně, způsobuje to neklid. A kdo je dnes skutečně harmonický v naší uspěchané stresující době?
Vibrace hudby se šíří na hladině prostoru, vlní jím a ovlivňují se. V ideálním případě harmonizují. A tak mohou být léčivé.
Mnoho léčivého chvění Vám s úctou přeje
Vaše
LadyKopřivA
