Maralí kořen
Parcha saflorovitá je “bodlák” s dračí silou. Její latinský název zní Rhaponticum carthamoides (syn. Stemmacantha carthamoides) a často se setkáme také s tajemným názvem leuzea. Blízké příbuzné v rámci rodu hvězdnicovitých se česky někdy nazývají rapontiky, i když mívají i vlastní jména (např.: Rhaponticum repens (L.) – rapontika plazivá = chrpec plazivý).
U přídomku saflorovitá nám vytane na mysli saflor, “turecký šafrán”, rostlina příbuzná - o níž bude řeč jindy.
Je endemitem oblasti pohoří Altaje, kde si lovci již v dávných dobách povšimli, že kořeny této rostliny požírají jeleni - a právě odvozen od jelenů maralů máme její lidový název maralí kořen (v angličtině obdobně maral root). Lidé předpokládali se, že jelenům parcha nejen dodává živiny v krušném horském podnebí, ale posiluje i jejich reprodukční aktivitu.
Na svém původním stanovišti doposud roste divoce na vysokohorských loukách, kde tvoří souvislé porosty. Fotky z přírody tu. Vzrůstem dosahuje až půl druhého metru, je to rostlina s mohutnou růžicí listů, z níž vyrůstá silná nevětvená olistěná lodyha nesoucí huňaté květenství (úbor) zářivé filaové barvy, tak typické pro příbuzenstvo bodláku.
Plodem je žabernatá nažka s dvouřadým chmýrem :)
Kořen maralího kořene je podsaditý, vousatý dlouhými jemnými kořínky. Celkově je krátký, horizontálně se větví; má hnědou barvu a specifickou smolnou vůni.
Maralí kořen kvete ve vrcholném létě a je výbornou medonosnou rostlinou.
Mezi hvězdnicovitými najdeme řadu léčivých rostlin. Účinky maralího kořene bývají někdy přirovnávány k účinkům ženšenu, a zvláště pak bývá vyzdvihováno jeho afrodiziakální působení. Prokázané jsou účinky stimulující, mírně tlak zvedající, celkově organismus posilující a energii dodávající. Léčba se doporučuje držet měsíc, a poté přerušit - podobně jako u ženšenu.
Jako léčivé drogy se užívá obvykle kořene, ale i listu a květu. Zatímco kořen se vyrývá na podzim, zelené části se sbírají v časném létě. Rostlina je víceletá, na stanovišti vydrží i dekádu. Na klima je nenáročná, odolná mrazům, jediné, co ji může zahubit, je přílišná vlhkost v zemině. Potrpí si na kyprou, propustnou prsť a dostatek živin - pak ji lze s úspěchem vysít a pěstovat jako zahradní bylinu i v našich klimatických podmínkách.
Maralí kořen se v bývalém Sovětském svazu dostal i na poštovní známku.
☼LK☼
