Krajiny světa
Člověk vědy ví, jak se věci mohou dít. Z toho tvoří krajinu svého světa. Třeba ví, že fyzikálně není možné, aby čmelák létal, ale neříká, že nemůže létat, když evidentně létá.
Člověk víry ví, že se věci dějí. Ví, že prostřednictvím tohoto děje dochází k dalšímu uvědomění. Třeba tancuje tanec deště a ono pak začne pršet.
Ale nenosíme přeci celý život jedny boty. Do každé krajiny, pro každou příležitost je potřeba se umět správně obout.
Svět, který je starý, může omládnout, ale cena je vysoká.
Náš svět už párkrát starý byl a zase omládl – a nyní je mladý, toho je zapotřebí s pokorou užít, s úctou k těm, kteří za to omlazení zaplatili krví a životy.
Všechno, co potřebujeme vědět, už je známo, jen si to uvědomit.
Ještě než odejdeme, je potřeba donést nové dřevo, ať mají co přiložit i ti, kteří přijdou po nás.
